Je slunečný červnový den a na Komenského náměstí se shromáždilo téměř čtyřicet absolventů medicíny. Pozor, nejedná se jen tak o nějaké absolventy, ale o jubilanty roku 1966! Tohle je jejich desáté setkání – schází se pravidelně co pět let.

Setkání organizuje doktor Jiří Dolina starší, specialista na diagnostiku civilizačních chorob v centru preventivní medicíny. Poprvé sraz svolal v roce 1971 a od té doby tradici neporušil.

„Už to pořádáme padesát let. Promovali jsme v šestašedesátém a jsme jediný ročník, který se pravidelně po pěti letech schází,“ prozradil Jiří Dolina.

 

 Jak se mění svět…

Setkání začalo společným focením před sochou Masaryka a následnou prohlídkou bývalé budovy Lékařské fakulty, která až do roku 2010 sídlila na Komenského náměstí 2. „Dříve to tu bylo všechno jinak,“ zavzpomínala si doktorka Alena Hontelová, lékařka v oboru hematologie a transfúzního lékařství. „Dole bývaly skříňky, mívali jsme tam věci do pitevny, kolem visely vývěsky. Na tom dnešním krásném dvoře byly hromady písku a suti a my jsme přes ně museli chodit po deskách,“ dodala.

Nezměnila se jenom budova, ale i celý obor. „Dnešní medicína je náročnější, obsahuje daleko větší množství teoretických poznatků. Za našich mladých let byla pěkná, atraktivní, připadá mi, že se lépe učila - vždyť jsme byli také o více než 50 roků mladší. Když se člověk něco naučil, tak to nějakou dobu vydrželo. Dnes se nové poznatky velice rychle mění,“ zamyslel se profesor Arnošt Pellant, vyhlášený specialista ORL, který stál u zrodu Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice. Za svými spolužáky se přijel podívat už potřetí.

A doktor Dolina dodává: „Tenkrát taková anatomie u prof. Karla Žlábka nebo patofysiologie u prof. Jaromíra Vašků byla noční můrou mnohých studentů a studentek, takže do začátku 3. ročníku nás třetina studujících opustila. Dnes už to do jisté míry neplatí, taková čistička je nyní třeba biochemie.“

 

  … a jak svět zůstává stejný

Něco ovšem mají bývalí studenti medicíny společného s těmi současnými: během studia zažili spoustu zábavných věcí. „Jeden medik dostal u zkoušky otázku, jak zabíjíme žábu. Medik tehdy chytil žábu za zadní nohy a prudkým pohybem jí udeřil o hranu laboratorního stolu,“ vzpomněl si Jiří Dolina.

Jako všichni mladí studenti, i medici z Dolinových časů byli výteční recesisti. „Chtěli jsme si zopakovat některé neurologické syndromy, a tak nevím, kdo z nás mediků měl nápad, abychom si je zopakovali na ulici Česká v odpoledních hodinách. Já jsem předváděl při chůzi spastickou hemiparezu. Pál Andor předvedl Parkinsonovu chorobu a ještě někdo z našeho kroužku athetosu a hemibalismus. Přešli jsme polovinu České, kolemjdoucí byli dost zaražení a útrpně se na nás dívali. Recese skončila na konci České, protože nás potkal a se zájmem sledoval pan asistent Zouhar. ‚A to má znamenat co!?‘ – ‚My si tu, pane asistente, opakujeme neurologické syndromy.‘ Pochvalu jsme nedostali. Ale ani důtku,“ smál se Dolina.

 

Nevážné setkání

Na sraz dorazili kromě Čechů i bývalí spolužáci ze Slovenska či Maďarska. „Když se řekne padesát let, člověk si to skoro nedokáže představit. A i přes takovou dobu se většina z nás brzy pozná,“ poznamenala Alena Hontelová.

Absolventi se po společném focení přesunuli do Hotelu Continental, kde pokračovali společnou večeří a volnou zábavou až do večerních hodin. Setkání jim zpříjemnil i profesor Zdeněk Kadaňka, vyhlášený neurolog z bohunické nemocnice. Ve svém proslovu se mimo jiné vyjádřil k určitým přednostem, které stáří přináší:

„Patří mezi ně i některé zkušeností, které jsme během dlouhého života nasbírali, např.:

  • Víme dobře, že se musíme vyhnout třem cestám, které vedou k jisté zkáze: ženy, hazardní hry a řemeslník v domě.

  • Víme, že nemoc je stav, kdy nám nechutná ani to, co nám lékař přímo zakázal.

  • Víme to, co mladí lehce přehlédnou a podcení, že manželství je povinnost poskytovat někdy i čtyřicet let byt a stravu dceři jiného muže.

  • Víme, že slibem nikoho nezarmoutíš.

  • Víme, jak je nebezpečné konat dobro. Jen Bůh má právo konat dobro, a proto ti, kdož se mu pletou do řemesla, jsou za to krutě trestáni.

  • Víme že, člověk je společenský tvor, který nenávidí své bližní.

  • Víme, že žena ti ochotně vyhoví ve všem, po čem sama prahne.

  • Víme, že žena je upřímná, když nelže zbytečně.“

Další setkání čeká absolventy za 5 let, kdy se uvidí po jedenácté, 55 let po promoci. My ale věříme, že se s řadou z nich, ne-li se všemi, setkáme o něco dříve – za tři roky na slavnostech u příležitosti 100. výročí založení Masarykovy univerzity.

 

Na dvoře - Komenského 2

Gaudeamus igitur společně

Začátek srazu u TGM

U sochy Jošta na Moravském nám.

U sochy Jošta na Moravském nám.

U sochy Jošta na Moravském nám.

Setkání po 50 letech

Setkání po 50 letech

Hlavní organizátor dr. Dolina (vpravo) s prof. Kadaňkou

Další zajímavé články

Zaměstnavatelé, hledáte schopné studenty a absolventy? Vyzkoušejte JobCheckIN!

Spojit se s talentovanými studenty a absolventy nemusí být vždycky jednoduché. Kariérní portál Masarykovy univerzity JobCheckIN by ale propast, která zeje mezi akademickým světem a trhem práce, měl uzavřít. Zjistěte, co umí. Číst více

Přehledný rozcestník na sociální sítě

Chcete se i po absolutoriu zapojit do diskuzí na sociálních sítích vaší domovské fakulty, ale nevíte přesně, kam se obrátit? Připravili jsme pro vás přehled skupin a profilů pro absolventy, které by vás mohly zajímat. Číst více

Masarykova univerzita spustila Munishop

Masarykova univerzita spustila nový internetový obchod s názvem Munishop. V aktuální nabídce je 90 druhů reklamních předmětů včetně oblíbených univerzitních mikin a 400 titulů knih a časopisů vydaných Nakladatelstvím MU Munipress. Zboží je možné vyzvedávat... Číst více