Kdyby se měli všichni sejít na jednom místě, potřebovali by k tomu deset fotbalových stadionů velikosti pražského Edenu. Masarykova univerzita od roku 1919 vydala svým absolventům už 200 tisíc diplomů. Víc než polovina při tom byla udělena po roce 2000, kdy se vysokoškolské vzdělání začalo otevírat většímu množství zájemců.

Samostatnost, schopnost orientovat se v informacích a učit se nové věci. Právě takovými slovy nejčastěji popisují absolventi z posledních let to nejzásadnější, co jim studium na Masarykově univerzitě přineslo.

„Ochota učit se je dominantní výhodou čerstvých absolventů – jsou zvyklí získávat znalosti a mnozí to berou jako standard. Pokud je člověk aktivní a chce se posouvat, mnohdy může tímto přístupem vyhrávat výběrová řízení a získat sympatie zaměstnavatelů spíš než člověk se znalostmi a zkušenostmi, ale bez ochoty přizpůsobit se novým trendům na trhu práce a bez snahy o vlastní rozvoj,“ uvádí Pavla Horáková z Kariérního centra MU.

Průzkumy potvrzují, že absolventi hodnotí svoje studium na Masarykově univerzitě dobře – 80 procent z nich získává zaměstnání ve vystudovaném oboru a stejné množství by si ji ke studiu vybralo znovu. Podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o stavu vzdělávání ve světě se vysokoškolské vzdělání v Česku skutečně velmi vyplácí z pohledu zaměstnanosti i pokud jde o výši platů.

Lidé s magisterským nebo doktorským stupněm vzdělání mívají ve srovnání se středoškoláky téměř dvojnásobné příjmy. Meziročně se navíc rozdíly ještě zvětšují. Zatímco v roce 2015 zpráva hovořila o tom, že vysokoškoláci vydělávají v průměru o 75 procent víc, v roce 2016 už to bylo o 95 procent.

Velké rozdíly jsou i v šanci najít si práci. Průměrná nezaměstnanost lidí s bakalářským vzděláním je v Česku pouze tři procenta, u lidí s magisterským titulem pak už jen dvě procenta ve srovnání s republikovým průměrem, který se v poslední době pohybuje kolem pěti procent. I když vysokoškolské vzdělání od 90. let postupně čím dál víc ztrácí svůj elitní charakter a zmasovělo, platí dnes většinou za klíčový předpoklad pro úspěch v pracovním životě.

„Vysokoškolský titul je stále velká výhoda, vzhledem k vyššímu počtu takto vzdělaných lidí si firmy ale kladou ještě další požadavky. Konkrétní vystudovaný obor v řadě případů nemusí hrát tak velkou roli jako spíš kompetence a znalosti, které při studiu člověk získal. Roli může hrát i to, odkud titul máte. Absolvování Masarykovy univerzity je pro řadu zaměstnavatelů signálem, že má dotyčný kvalitní background,“ říká Horáková.

Celý článek najdete na online.muni.cz.

Další zajímavé články

Brno je moje srdeční záležitost

Arabská komunita žijící v Izraeli má díky životu vedle židovské společnosti větší vazby na západní kulturu. A jak říká v rozhovoru psycholog Yosef Mahagna, absolvent hned dvou fakult Masarykovy univerzity, on je přímo emocionálně závislý na České republice... Číst více

Studenti medicíny se sešli po padesáti letech!

Je slunečný červnový den a na Komenského náměstí se shromáždilo téměř čtyřicet absolventů medicíny. Pozor, nejedná se jen tak o nějaké absolventy, ale o jubilanty roku 1966! Tohle je jejich desáté setkání – schází se pravidelně co pět let. Číst více

Absolvent je vizitkou univerzity. Důležité je nepřestat na sobě pracovat

Říká v rozhovoru Radovan Musil, ředitel vývojového centra společnosti Red Hat v Brně. A bilancuje, co mu spolupráce s Masarykovou univerzitou doposud přinesla. Číst více